Naučnou stezku Heřmanov jsme připravili pro všechny návštěvníky naší obce. Myslíme si, že se v našem okolí nachází mnoho krásných míst, které stojí za to navštívit. Naučná stezka vznikla v letech 2014 a 2015 a obsahuje celkem 16 zastavení.
Naučná stezka Heřmanov
1. Obec Heřmanov – úvod, mapy
První zastávka je umístěna na návsi před obchodem a nabízí návštěvníkům příjemné místo k odpočinku. Tabule obsahují všeobecné informace o obci, mapy přinášejí přehled jednotlivých zastávek naučné stezky.
2. Třiďte odpad – má to smysl
Svoz komunálního odpadu zajišťují Heřmanovu Technické služby Velká Bíteš. V obci funguje řadu let i systém třídění odpadu. Máme kontejnery na sklo bílé i barevné, papír a plasty. Od roku 2010 jsme se zapojili do systému třídění a svozu BIO odpadu. Každá domácnost obdržela zdarma biopopelnici, kterou technické služby vyvážejí každý týden dle potřeby. Poplatky za všechny tyto BIO popelnice platí obec. Za hřbitovem a v chatové oblasti máme celoročně instalované kontejnery na směsný komunální odpad. Svoz nebezpečného odpadu organizujeme 1 x ročně a příležitostně i sběr železa.
3. Lihovar – komín a čápi
Další zastávka se nachází před komínem, který je pozůstatek zbouraného lihovaru. Seznamuje s historií lihovaru a nabízí i řadu informací o čápech, kteří na komíně každoročně hnízdí.
4. Kolem Heřmanova
Následující zastávka je na kopci Kříby směrem na Milešín. Zde jsou informace o zvláštnostech kolem obce a řada směrovek ukazujících blízké okolí. Nejvyšším bodem okolí je Svatá hora, známé poutní místo. Nedaleko naší obce se nachází Státní přírodní rezervace, světově významné naleziště Heřmanovských koulí. Poblíž tohoto naleziště se nachází chráněná „Heřmanovská louka“, na které roste Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
5. Pramen Bílého potoka
Nadšenci z Heřmanova vyčistili a upravili několik studánek v blízkosti obce. Jedním z nich je například pramen Bílého potoka pod Svatou horou. Je to jeden z mnohačetných pramenů Bílého potoka a nalézá se v nadmořské výšce 620 m. n m. nedaleko označené studánky Stříbrnice.
6. Katastr Heřmanov
Další zastavení naší naučné stezky se nachází na kopci zvaném Horka a popisuje Heřmanovský katastr o celkové rozloze 538 ha.
7. Chatová oblast
V okolí rybníku Klusáček se rozkládá rozsáhlá chatová oblast (53 objektů), která je součástí obce. Většina chat a chalup slouží individuální rekreaci obyvatel z měst (především z Brna).
8. Eko farma Zelené údolí
Eko farma Zelené údolí je rodinná zemědělská farma hospodařící v eko režimu a zabývá se především chovem masného plemene ovce Suffolk, jelena evropského, daňka skvrnitého a produkcí ryb na pěti rybnících. Celý areál nově vybudované Eko farmy Zelené údolí tvoří kouzelné údolí, kde se střídají louky a rybníky, a to vše je ukryté v krásném lese. Cílem majitelů bylo vybudovat fungující zemědělskou farmu, která svým hostům nabídne kromě zemědělských produktů i ubytování, odpočinek a relaxaci. Celý prostor je nově osázený celou řadou ovocných i okrasných stromů.
9. Živočichové a rostliny v rybníku a okolí
Historie vytváření rybníků člověkem sahá až do období 13. a 14. století. Tradice rybníkářství patří v naší republice k nejstarším a nejznámějším v Evropě. Přestože pro člověka hlavním důvodem výstavby rybníků byl a je chov ryb, nesmíme zapomínat na to, že každá lidská činnost by měla být v souladu s rozumným a uvážlivým využíváním přírody a krajiny. Rybník se tak kromě ryb stává domovem pro spoustu dalších vodních živočichů, ptáků a rostlin. Vytváří tak velice složitý ekosystém s příznivým dopadem na stoje okolí.
Na této zastávce naučné stezky „Heřmanov“ se dozvíte:
- Jaké funkce kromě chovu ryb mají zdejší rybníky?
- život v rybníku
- potravní řetězec rybníka
- informace o rybách – býložravých, dravých a všežravých
- informace o zvířatech – ondatra pižmová a vydra říční
- rostliny rybníků
10. Plán prohlídky Eko farmy Zelené údolí
Trasa stezky prochází areálem farmy, lesem a údolím potoka Cejpek. Stezka Vás seznámí s některými zajímavostmi tohoto území. Má celkem 8 zastavení a je dlouhá 1,1 km. Na jednotlivých zastaveních se dozvíte něco o významu a funkcích lesa, ale také o houbách a dalších lesních rostlinách, starých stromech, živočiších a vodě v lese.
11. Živočichové zdejších lesů a luk
Lesy jsou domovem mnoha živočišných druhů. Když se budete chovat tiše a pozorně můžete některé z nich vidět. Jsou to například:
- zajíc polní
- srnec obecní
- prase divoké
- liška obecná
12. Jelen evropský
Jelen evropský se vyskytuje na rozsáhlém území Evropy, na Kavkaze, v malé, západní a střední Asii a izolovaně také na území mezi Marokem a Tuniskem, což z něj činí jediný druh jelena v Africe. Člověkem byl později zavlečen i do jiných států světa, např. do Austrálie, na Nový Zéland nebo do Chile a Argentiny.
13. Ovce suffolk
Ovce domácí je domestikovaným přežvýkavcem , chovaným hlavně pro vlnu, maso a mléko.
Protože nejsou tak náročné jako skot, chovají se v horských oblastech. Nejvíc ovcí je chováno v Číně (170,8 miliónů kusů) a v Austrálii (106 miliónů kusů). V České republice bylo chováno v roce 2011 – 209 052 ovcí.
Samice se v češtině nazývá ovce, samec beran. Vykastrovaný beran se označuje slovem skopec. Mládě se nazývá jehně. samice, která porodila se tzv. obahnila a nazývá se bahnice.
14. Daněk skvrnitý
Původní oblast daňků byla Malá Asie a hlavně územní dnešního Turecka. Jednou z evropských zemí s velkým starým chovem daňčí zvěře je Anglie. Daňčí zvěř tam byla dovezena pravděpodobně Římany ve druhém až pátém století našeho věku. Odtamtud se rozšířila přes Dánsko a Německo do celé střední Evropy. Do našich zemí se dostala zhruba v období po husitských válkách. První konkrétní zápis o ní pochází z roku 1465. Byla chována především jako oborní zvěř a teprve později se dostala do volnosti. Ve volných honitbách se velmi dobře aklimatizovala.
15. Houby a jejich význam v lese
K nejoblíbenějším rostlinám lesy patří houby. U nás se odedávna sbírají k jídlu. Dobrých jedlých druhů je u nás kolem 220, běžně se jich sbírá mnohem méně.
16. Les a jeho funkce
Les byl před příchodem člověka ve střední Evropě nejrozšířenějším rostlinným společenstvem a lesnatost byla téměř 100%. Tyto přirozené lesy byly po příchodu člověka káceny. Těžba a klučení lesa postupovaly od 13. století z nižších oblastí směrem do hor. Dřevo tvořilo důležitou surovinu a lidé potřebovali prostor pro pole a pastvu, proto lesů rychle ubývalo. Úbytek byl tak velký, že už v 18. století se objevuje první lesní hospodářský plán, který nařizuje obnovu lesa řádnou i umělou cestou. V této době se ale také začíná zavádět rychle rostoucí smrk na úkor jedle a buku, protože pro rozvíjející se průmysl bylo potřeba stále větší množství palivového a užitkového dřeva.
